Počítač je stroj jako každý jiný. Zatímco pračka je stroj na praní prádla, lednice je stroj na uchovávání potravin, počítač je stroj na zpracování informací. Vykonává přesně to, co mu jeho uživatel příkáže, zadá. I přesto, kolik toho počítač dokáže zvládnout, není inteligentní a neumí sám myslet. Vykonává pouze takové úkony, které mu byly naprogramovány. Díky tomu, že všechny operace provádí neuvěřitelně rychle, zdá se nám, že počítač s námi komunikuje, že nám rozumí a že opravdu myslí. Ve skutečnosti ale vyhodnocuje tisíce možných variant a pokynů a podle svého programu provede naprogramovanou činnost.
Z čeho se počítač skládá?
Na první pohled ze 4 hlavních komponentů. Jedná se o skříň počítače, monitor, klávesnici a myš. Tomu říkáme počítačová sestava. Každá počítačová sestava může mít jinou konfiguraci, např. jiný monitor. Rovněž součástky uvnitř skříně mohou být pokaždé jinak nakonfigurované. Veškeré komponenty rozdělujeme do dvou velkých skupin. Na komponenty INTERNÍ a EXTERNÍ. Interní jsou umístěny uvnitř skříně a nejsou na první pohled vidět. Jedná se například o procesor, harddisk, paměti, základní desku. Naopak externí komponenty se nacházejí vně skříně.
Obsah počítačové skříně
Počítač je jako stavebnice, každý dílek někam zapadá, většinou do ZÁKLADNÍ DESKY (angl. maniboard, motherboard). Deska je jakási páteř, která spojuje jednotlivé prvky uvnitř počítače. Jsou na ní tisíce plošných spojů. Součástí základní desky je i SBĚRNICE (angl. Bus). Je to jiný název pro propojovací kabely, spíče svazky kabelů, kterými proudí informace mezi prostorem a okolím. PROCESOR (angl. Procesor) je jedna z nejdůležitějších součástek počítače – srdce i mozek zároveň). Bez procesoru není počítač schopen vykonávat žádné operace. Zpracovává prakticky vše, od pohybu myši, matematických výpočtů po grafické činnosti. Pracuje rychlostí např. 1 500 000 000 instrukcí za sekundu. Pokud by si počítač při výpočtech neukládal mezivýsledky, byl by strašně pomalý. Proto se používá OPERAČNÍ PAMĚŤ RAM (angl. Memory). Slouží k načítání a ukládání informací, které počítač často potřebuje a s nimiž často pracuje. Nebo těch, které jsou prozatímní. V každém případě z této paměti po vypnutí počítače vše zmizí. PEVNÝ DISK (angl. Hard disc) simuluje v počítači lidskou paměť. Nezapomínající, nezkreslující, téměř dokonalou. Na harddisku jsou uložena všechn data, která se v počítači nachází. Nedojde ke smazání ani v případě vypnutí proudu. Přídavné karky jsou další zařízení, která můžete do základní desky zasunout. Rozšiřují možnosti počítače. Nejběžnější jsou GRAFICKÁ KARTA (angl. graphic card), ZVUKOVÁ KARTA (angli. Sound card), SÍŤOVÁ KARTA (angl. Network card). Z jejich názvu je patrné, co mají v počítači na starosti. CD ROM resp. DVD ROM mechanika slouží ke čtení datových disků. Samozřejmě na ně uživatel může i zapisovat (vypalovat). Čtení a zápis probíhá opticky, laserovým paprskem.
Další externí zařízení
K počítači je lze připojit přes různá rozhraní. V dnešní době je nejčastěji používané USB. Součástí počítačové sestavy se dnes stává téměř samozřejmě TISKÁRNA (angl. Printer), SKENER (angl. Scanner), REPRODUKTORY, DATAPROJEKTORY, DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁTY A KAMERY.
Druhy počítačů
Zatím nejrozšířenější formou je OSOBNÍ POČÍTAČ – PC (angl. Personal computer) . Mnoho uživatelů vyžaduje od počítače mobilitu, proto doplňují domácí PC ještě NOTEBOOKEM – přenosným počítačem. Ještě menší rozměry a dotykové ovládání poskytují TABLETY. V porovnáním s tímto zní skoro jako vtip, že první počítače v 60. letech minulého století zabíraly i několik místností a jejich výkon nebyl ani zdaleka srovnatelní s dnešním obyčejným „písíčkem“